Ohlédnutí za rokem 2015

Drazí rozhlednoví příznivci.

Na sklonku starého roku bývá dobrým zvykem skládat účty a bilancovat právě uplynulých dvanáct měsíců. Bohužel to letošní zhodnocení není pro mě zase až tak moc pozitivní. Začátek byl sice úspěšný, možná by se dalo říci až hektický, ale nástup podzimu, můj nejlepší čas v dobývání nových rozhleden, byl zatím nejsmutnějším obdobím mého aktivního sportovního života.

Ale pěkně popořádku. Po delších úvahách jsem se uprostřed zimy zavázal redaktorovi Cykloknih, že do konce dubna předložím všechny potřebné podklady pro vydání nové knihy, mapující dosud zatím nikde nepublikované rozhledny. Věděl jsem, že si na sebe pletu bič, neboť jsem v krátkém časovém údobí musel zmapovat téměř dvacet zcela nových rozhleden. Protože z pohodlnosti člověk nejprve objede vše v dosahu domova a tu vzdálenější část stále odsouvá do pozadí, pak v mém případě na mě čekala skoro celá Morava od jihu až po sever. A tak se stalo, že v posledních deseti dnech měsíce dubna na mne zbylo deset nových objektů právě na zmiňované Moravě. Ale překážky jsou tu od toho, aby se překonávaly! S odstupem času závěr měsíce dubna hodnotím jako mírně řečeno velice bláznivý. Vytyčený cíl byl nakonec splněn s minimálními ztrátami v podobě totálního nevyspání. Vždyť jsem skoro každý den vstával před pátou a vracel se po desáté a ve vlacích jsem strávil neskutečných více jak tři tisíce kilometrů!

Přes léto jsem si tak, jako každý rok, naordinoval odpočinek. Myslím tím odpočinek od rozhleden, kolo samozřejmě nezahálelo! Můj oblíbený a tradiční týden na kole se svým cyklotýmem Starnako tentokráte zacílil na jižní Moravu do oblasti Znojemska. Ovšem vzhledem k letošním tropickým teplotám se pohodové vyjížďky zvrhly v totální masochistickou vypalovačku celého těla. Přesto jsme začátkem srpna, kdy teploty šplhaly vysoko nad pětatřicítku, a na slunci rtuť teploměrů atakovala padesátku, zdejší krajinou bez lesů a milosrdných stínů, zato s tetelícím se vzduchem nad strništi, dokázali natočit přes tisíc kilometrů! Věděl jsem, že zdejší rozhledenprostý kraj mě tentokráte moc neobohatí a tak kromě již kdysi navštíveného Rumburaku a Aničky jsem navštívil pouze dlouho opomíjené torzo rozhledny v Úherčicích a cestou zpátky pak fungl novou rozhlednu na Rýdově kopci u Jindřichova Hradce. Po této rozhlednové abstinenci už jsem se zákonitě těšil na podzim. Od vydání knížky totiž na našem území vyrostlo zase několik nových objektů, které rozhodně stály za návštěvu.

Začal jsem samozřejmě těmi nejbližšími – Zadovem na Šumavě, Babinou u Tábora a  Máminkou u Zdic. Když jsem se připravoval na ty vzdálenější, dostal jsem úder z míst, odkud bych ho nejméně čekal. Po krátké „předehře“ jsem se z cyklistické pohody dostal do dokonalé pohybové neschopnosti. Tři vyjeté ploténky rázně ukončily moje podzimní rozhlednové hody a z cyklistického sedla jsem si takřka přes noc přelehnul na nemocniční postel. Moje oblíbené cestovatelské jídlo do vlaku – bagety a lahvové pivo – jsem vyměnil za kapačky. Po dvanáctidenní hospitalizaci následovalo dvouměsíční „domácí vězení“ s minimem pohybu, ale to už tady byl konec listopadu. Takže všechna ta babí či indiánská léta, ale i ostatní slunné podzimní dny jsem strávil pouze za dvojitým sklem okna. Díky kouzlu internetu jsem si ale vytisknul obrázky nových rozhleden a za tím prosluněným oknem jsem si nové rozhledny alespoň nakreslil do zásoby. Teď už všechny ty Fajtovo kopce, Babky, Salaše, Kypuše, Brusné, Javorníky Kelčské a vodárenské věže rozličné čekají, až je na jaře poctím svoji návštěvou, jak jinak, než samozřejmě na kole. Chodit sice ještě stoprocentně nevládnu, ale věřím, že na kole to snad půjde, respektive pojede o něco lépe!

Tímto se Vám, vážení příznivci rozhleden, omlouvám za vzniklý skluz a přeji Vám, a trochu neskromně samozřejmě také sám sobě, aby ten nový rok 2016 byl méně bolestný, než byl ten letošní!

Rozhlednám třikrát nazdar!!!

 

 

3 odpovědí na Ohlédnutí za rokem 2015

  1. D.Kalivodová napsal:

    Držím palce a přeji rychlé uzdravení.

    zdraví D.Kalivodová

  2. Jiří Sloup napsal:

    Rozhledny jsou hezké, dá se při tom dobře protáhnout tělo, ale zdraví je jenom jedno a to je důležitější než všechny rozhledny světa. Také mívám podobné problémy a hodně mi pomáhají speciální cviky na tento problém. Kniha není zajíc, ta neuteče. Zdraví je nejdůležitější. Přeji vám brzké uzdravení a hodně toho zdraví v roce 2016. zdraví Sloup iří

  3. Mir napsal:

    Hallo George,
    Ich wünsche dir guten Gesundheit,viel Spaß und ALLES GUTE.
    Miro und

Napsat komentář: D.Kalivodová Zrušit odpověď na komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *