Původní románský hrad byl postupně ve 13. století přeměněn do gotické podoby a od druhé poloviny 16. století byl přestavován na renesanční zámek. V roce 1719 zámek do základů vyhořel, ale byl znovu a ještě velkoryseji vystavěn. Další požár zachvátil zámek při osvobozovacích bojích na samém sklonku II. světové války. Dva roky po válce byl založen spolek na jeho obnovu a zámek byl znovu postaven.
Dominantou zámku je štíhlá, ale nepřístupná věž. Doslova v jejím stínu se „krčí“ původní hradní břitová věž z druhé poloviny 13. století.
Samotná břitová věž je vysoká pouze 15 metrů, ale díky tomu, že je postavena na skalisku, které převyšuje okolní terén o dalších deset metrů je z otevřeného ochozu opatřeného mohutným cimbuřím nádherný výhled na město Mikulov, Svatý kopeček, Kozí Hrádek, vrch Turold a část Pálavy. Pouze jižním směrem brání ve výhledu střecha zámeckého paláce a vysoká věž.
Zámek je vystavěn uprostřed Mikulova na skalnatém vápencovém útesu kousek nad náměstím. Ze západního konce náměstí k němu vede dlážděná cesta. Po 260 metrech nepřetržitého příkrého stoupání dojedeme až k břitové věži.
Vzhledem ke značně hrbolaté dlažbě je poslední část sjízdná nejlépe na horském kole.
Suvenýry v pokladně zámku.
Občerstvení na náměstí v podzámčí.
