Válcová městská hláska se tyčí do výšky 60 metrů a je neodmyslitelnou dominantou Domažlic. Její vznik není spolehlivě doložen, ale nejspíš to bylo v první polovině 16. století. Původně sloužila jako městská hláska stojící samostatně, časem zcela splynula s kostelem Narození Panny Marie. Z věžního ochozu mohl pověžný, který zde bydlel, pozorovat nejen celé město a jeho zákoutí, ale rovněž sledoval pohyb nepřátel a případné požáry. Na věži jsou umístěny tři zvony. Současná navýšená podoba pochází z renesanční přestavby. Věž je kvůli nestabilnímu podloží vychýlena o 59 cm. Důvodem jejího naklonění jsou mělké základy, které navíc stojí na měkkém podloží. Stavitelé věže záhy přišli s úspěšným řešením, které spočívalo v tom, že na straně, která se začala viditelně naklánět, začali stavět slabší zdivo, čímž věž na naklánějící se straně odlehčili. Samotnému naklonění věže už ale zabránit nedokázali. Důležité ovšem je, že věž přečkala staletí a je stabilní.
Přestože město leží v mělkém údolí potoka Zubřiny, je ze zastřešeného ochozu ve výšce 56 metrů překvapivě pěkný kruhový výhled na celé město, včetně Chodského hradu a z okolních kopců pak Vavřineček, Koráb, Rýzmberk, Baldovské návrší, Český les s vrcholem Čerchova, Lysé, Starého Herštejna a Ebene, Hoher Bogen, Šumava s dvojvrcholem Ostrého, Velký a Malý Javor, Jezerní hora, Špičák, Pancíř.
Suvenýry v pokladně věže a v IC v přízemí Chodského hradu nebo v muzeu v 1. patře.
