Proboštský kostel Nanebevzetí Panny Marie pochází asi z 60.–70. let 14. století. Věž u kostela je zdaleka viditelnou dominantou města. Její celková výška je 68 metrů, z toho báň má téměř 24 metrů. Koule na vrcholu má průměr 1,2 metru a kříž na špici je 5 metrů vysoký. Nárožím kostela Nanebevzetí Panny Marie prochází 15. poledník východní délky.
V roce 1434 utrpěl kostel velké škody, když město vypálili táborité a roku 1467 při obléhání králem Jiřím z Poděbrad. Zchátralý kostel byl upraven roku 1482. V květnu 1801 vypukl velký požár, který zničil ve městě 318 domů a zasáhl rovněž kostel a věž. Shořely krovy i vnitřní zařízení, kromě kamenné křtitelnice. Zvony spadly a žárem se roztavily, zřítilo se klenutí chóru, popukaly dva pilíře lodi, byly zničeny římsy oken. Oheň za několik dní vystřídaly lijáky, které rozmočily obnažené zdivo, a tak se větší mírou zřítila střední a menší mírou boční loď. Až v roce 1807 byl kostel zastřešen krovem o 2 m nižším, než míval. Také věž byla snížena o jedno patro, ale její vnější podoba se moc nezměnila.
Kruhový výhled z otevřeného ochozu ve výšce 35 metrů se návštěvníkům otevírá nejen na město se zámkem a starobylým náměstím, ale při dobré viditelnosti i na nejvyšší horu Českomoravské vysočiny Javořici, vzdálené Novohradské hory, Šumavu a Kleť.
Každoročně se zde pořádá sportovně-zábavná soutěž Běž na věž o pohár ředitele muzea, kde závodníci změří své síly v co nejrychlejším zdolání věže.
Suvenýry v IC na nároží Panské ulice a severní hrany náměstí Míru.
