Téměř dvaaosmdesát metrů vysoká pozdně gotická devítipatrová hodinová věž a zvonice z roku 1557, sousedící s renesanční radnicí, je nepřehlédnutelnou dominantou Klatov. V roce 1758 město zachvátil velký požár, při němž se roztavil původní zvon a věž byla ožehnuta. Pro její tmavší odstín se jí začalo říkat Černá. Dnešní podobu získala během stavebních úprav v roce 1872.
V prvním patře se nacházela mučírna, která byla v provozu až do 18. století. Jelikož byl kat považován za osobu „nečistou“, měl vyhrazený vlastní vchod. V horní části ve dvou malých místnostech bydlel s celou rodinou věžný, jehož úkolem bylo dohlížet na město a okolí a ohlašovat troubením čas. Ochoz obcházel převážně mezi 22 hodinou večerní a čtvrtou hodinou ranní. Každou hodinu, znělkou hlásné trubky, troubil do všech stran, aby dal najevo, že je vzhůru a v pohotovosti. Zpozoroval-li požár, vyhlásil poplach úderem srdce zvonu a počtem úderů naznačil, kde přesně hoří. Velkou vymožeností pro přepravu těžšího materiálu byl rumpál. V roce 1855, až po téměř 300 letech, byla věž osazena ze všech čtyř stran černými čtvercovými ciferníky věžních hodin se zlatými číslicemi a ručičkami. Velká ručička, v tomto případě hodinová, dosahuje délky dvou metrů. V roce 1904 byl jejich římský číselník nahrazen číselníkem arabským.
Kruhový výhled ze zastřešeného ochozu ve výšce 48 metrů skýtá velice nezvyklý pohled na špičky věží sousedního kostela Neposkvrněného početí Panny Marie a sv. Ignáce, na celé město, předhůří Šumavy, Švihovskou vrchovinu s Doubravou, nedalekou rozhlednu Hůrku a Sv.Markétu, vysílač Barák, dvojvrcholek Ostrého, Svaroh a Jezerní horu na Šumavě a Hoher Bogen v Bavorsku.
Suvenýry v pokladně věže nebo v IC na náměstí nalevo od věže.
