Pozdně gotická budova bývala spolu s Labskou bránou jednou ze dvou přístupových cest do města a je nejstarší dochovanou součástí středověkého městského opevnění, které bylo budováno od poloviny 13. století. Hradební systém města zanikl postupně během 19. století.
Do dnešní doby se dochovala jen Pražská věž. Současná podoba devatenáctimetrové věže pochází z roku 1536. Během své existence prošla Pražská brána několikerými přestavbami. K nejzásadnějším patří renesanční úprava věže, která byla v roce 1536 zvýšena o jeden a půl patra. K následujícím dílčím přeměnám došlo v letech 1652 a 1799, kdy památku zachvátil požár a musela být rekonstruována. Věž sloužila také jako vězení, v roce 1882 zde byl vybudován dokonce vodojem, z něhož byla voda čerpaná z říčky Pšovky rozváděna do městských kašen. Od šedesátých let 20. století jsou věžní prostory využívány jako výtvarná galerie současných mladých umělců i renomovaných výtvarníků a také jako kavárna.
Postupně kruhový výhled ze šesti okének v posledním patře čtvercové místnosti (Říp, Milešovka, Kletečná, Sedlo, Ronov, Vlhošť, vysílač Chloumek a Lhotka, komíny tepelné elektrárny Mělník, Spolany Neratovice a Kaučuku Kralupy, v dálce i komín teplárny v Kladně, celé město s dominantním kostelem sv. Petra a Pavla a zámkem).
Vyhlídkové patro je umístěno nad stylovou kavárnou Kafe Mělník věž, která se nachází ve třech nad sebou vystavěných patrech.
Suvenýry ve věžní kavárně.
