Hrad Zvíkov ze 13. století se odjakživa vypínal na vysokém skalním ostrohu nad soutokem Vltavy s Otavou. Napuštěním Orlické přehrady však byla skála z větší části zatopena, takže hned pod hradbami se nachází přístaviště výletních lodí.

Na hradě se tyčí tři věže, Červená, Hlízová a Hláska, z nichž v současné době je přístupná pouze ta prostřední. Ta je také nazývána Markomanka podle znaků vyrytých do některých kvádrů a některými vědci mylně považovanými za Markomanské runy. Ve skutečnosti se jedná o kamenické značky – podpisy dělníků, kteří tak snáze mohli evidovat odvedenou práci. Je ze všech věží nejstarší. Byla postavena ze 44 vrstev hrubě opracovaných žulových kvádrů, tzv. hlíz a její vznik se klade do doby kolem roku 1230.

Z jejího ochozu ve výšce 20 metrů je však výhled pouze na areál hradu a na vzdutí řek Otavy a Vltavy těsně před jejich soutokem.

Zajímavostí je, že před dostavbou Karlštejna hrad Zvíkov dokonce nějaký čas posloužil jako úložiště korunovačních klenotů.

Ke hradu se odbočí z hlavní silnice Milevsko – Mirotice do obce Zvíkovské Podhradí, která se po rovině celá projede. Za obcí pak úzká asfaltka začíná pomalu klesat až k hradu. Silnice končí téměř po dvou kilometrech u první hradní brány. Poslední úsek před hradem je dokonce prudký sjezd.

Sjízdní na silničním kole.

Suvenýry a občerstvení v areálu hradu.