Zbytečné rozhledny

Nic mě poslední dobou tak nezaujalo, jako kritický, ale bohužel velmi pravdivý článek Andreje Halady na webu navzduchu.cz, s velice razantním názvem „Není těch rozhleden už trochu moc„. Možná si řeknete, proč se takhle rouhačsky zastávám někoho, kdo v podstatě kritizuje současnou překotnou výstavbu rozhleden, když na druhé straně poctivě objíždím každou nově postavenou vyhlídku.

Je sice pravda,  že díky zájmu o rozhledny jsem měl možnost poznat doslova každý kout naší vlasti, protože vyhlídkové věže už opustily význačné České, Moravské a Slezské hory a kopce a usadily se, hlavně díky štědrým dotacím z evropských fondů, i na místech, kde by je nikdo nehledal. Domnívám se ale, společně s panem Haladou, že někdy méně by bylo více. Na jednu stranu bych si neměl zoufat, mám stále o práci postaráno, ale je zřejmé, že kvantita zde nahradila kvalitu. Ne, že by nové stavby nebyly originální, vždyť doba unifikovaných ocelových telekomunikačních věží už naštěstí pominula, ale už z principu jsem se rozhodl ignorovat ty vyhlídky, které stojí pár metrů od silnice, na jejich ochoz lze rukou dosáhnout ze země a výhled z nich je totožný jako z jedoucího auta po vedlejší komunikaci.

Na druhé straně pak citlivě vnímám absenci vyhlídkových věží na našich jediných vnitrozemských horách – na Brdech. Můžete namítnout, že jsem asi zapomněl na Studený vrch nebo Třemšín. Nezapomněl, dobře o nich vím, ale výhledy mezi špičkami vzrostlých smrků u prvně jmenované nebo pohledy do korun ještě vzrostlejších jasanů u té druhé nepovažuji za ty skvělé výhledy, o nichž píše spisovatel Brd Jan Čáka.

Rád bych se totiž ještě dožil okamžiku, který nastal jednoho zvláštního zimního dne v devadesátých let minulého století, kdy z prostoru druhého nejvyššího vrcholu Brd – Prahy, byly prokazatelně vidět rakouské Alpy. V knize Tajemné vrcholky Brd II. je tomuto mimořádnému jevu věnována téměř  celá jedna stránka. Na základě fyzikálních výpočtů to vzhledem k vzdálenosti, zakřivení Země, výšce Brd, výšce Alp a také k výšce „překážející“ Šumavy není možné, ale existuje snad ještě něco, jako fata morgana, která  by tento mimořádný jev snad vysvětlila. A právě kvůli tomu zde, pro výstavbu nějaké výrazné vyhlídky na Brdech, zvedám ruku.

 

  • jarka napsal:

    Dobrý den, máte pravdu. Já si také myslím, že rozhleden je najednou jako hub po dešti. Hlavní příčinu vidím v rozvíjející se telekomunikaci. Takřka každou rozhlednu hyzdí nějaký ten talíř. Většina namítne: nejsou peníze na údržbu. Pravda. Bohužel. Ale pak by taky bylo dobré, kdyby se vybrané peníze použily například na ořezání stromů, které brání ve výhledu a de facto rozhledna ztrácí svůj původní význam, kvůli němuž byla postavena.

  • Tonda napsal:

    Reaguji na článek i na připojený komentář pod názvem Jarka.
    I já jsem nadšený navštěvovatel rozhleden, ale i já dávám názoru na „přebujelost“ rozhleden za pravdu. Jarka vidí hlavní příčinu v rozvíjející se telekomunikaci. Já vidím problém spíše v tom, že na výstavbu rozhleden lze získat dotaci z evropských fondů. A každý starosta hledá možnost, jak se k nim dostat a postavit rozhlednu za každou cenu, aniž by k tomu byly vhodné podmínky. Hlavně rychle, dokud mi stačí volební období. Příklad šesti „posedů“ na východním Slovácku je odstrašující, ale jsou i jiné, např. sice nejvyšší dřevěná rozhledna u obce Bohdaneč, ale odkud není prakticky nic vidět.
    Je nehezké, když „starou“ rozhlednu nechá majitel v zájmu „výdělku“ zohyzdit anténou mobilního operátora, ale nové rozhledny vznikají právě díky tomu, že se k vysílači „přilepí“ něco, co se jako rozhledna tváří (příkladem je „kazatelna“ ve výši čtyř metrů na vysílači v Česticích u Strakonic). Ale když už si budovatel nové rozhledny dá práci a má upřímnou snahu vytvořit s operátorem něco hezkého, pak vznikne i z vysílače architektonicky hezká stavba. Příkladem je v dubnu 2014 otevřená rozhledna Špulka u Lbosína (nedaleko Divišova).
    Ale vznikají i stavby, které jsou od samého počátku budovány výhradně jako rozhledny, a jsou-li na správném místě, je jejich návštěva opravdu zážitkem (např. Vartovna u Seninky – omlouvám se všem ostatním, které jsou podobně hezké).
    Na závěr bych chtěl vyslovit své přání, aby všichni, kdo přijdou s myšlenkou na vybudování nové rozhledny, brali v úvahu hlavní smysl takové stavby. Aby člověk, který vyleze na kopec, byl odměněn za svoji námahu tím, aby měl možnost i přes stromy se rozhlédnout po kraji.

  • Petr napsal:

    Dobrý den, připojil bych svůj názor, jelikož už jsem nemálo rozhleden také navštívil a problematika je mi celkem blízká. Na jednu stranu je pravda, že překotná výstavba rozhleden může připomínat rčení, že čeho je moc, toho je příliš. Jestliže bude rozhledna nakonec na každém druhém kopci, je opravdu zbytečné, byť pohled z každé je originální. Na druhou stranu to vezměte tak, že pro naši krajinu i pro mne osobně je rozhodně hezčí pohled na rozhlednu a z rozhledny (zvláště pokud je to nějaká atraktivní originální stavba), než stráně a kopce zhyzděné FVE a plechovými halami, o jejichž významu pro mojí osobu si můžu myslet svoje.

    V otázce rozhleden je tu však podle mého jeden zásadní problém; jedna věc je něco vybudovat, druhá je se o to následující dlouhá desetiletí starat tak, aby vše náležitě sloužilo jak má. Zná to jistě každý, jak koupí či zbudováním něčeho celá legrace teprve začíná. Proto se obávám, abychom se po letech rozhlednového budování nezměnili na krajinu rozhleden chátrajících a padajících, až rozhlednové nadšení (a také finance) poněkud ochabne, protože některé stavby jsou vystavěny opravdu náročným (byť atraktivním) způsobem a důkladná údržba objektu bude náročná neméně.

    Jinak plně souhlasím s tím, že rozhledna má smysl pouze na takovém místě, kde člověku umožní takový pohled, který by mu jinak byl odepřen. Pokud z rozhledny vidím to, co ze země, tak tam nemá co dělat. Budiž z toho vyjmuty rozhledny, které vypadají jako vtip, ale opak je pravdou, stačí překonat pár metrů výšky (viz rozhledna – posed Na horách u Roudnice nad Labem).

    Přeji autorovi hodně sil a elánu k dalšímu rozvíjení těchto velmi kvalitních stránek.

  • Napsat komentář

    Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *