Vrchol hřebene, na kterém hrad od druhé poloviny 13. století stojí, tvoří hlavní Evropské rozvodí Labe – Dunaj. Sloužil jako pomezní hrad k obraně Řezenské obchodní stezky mezi Prahou, Plzní, Řeznem a Mnichovem. V roce 1510 hrad oblehlo a dobylo vojsko, značně jej pobořilo a již nikdy nebyl obnoven. Z celého hradu se kromě několika nízkých zídek dochovalo pouze torzo obranné věže – bergfrit. Využití se mu pak ještě dostalo v 50. letech 20. století, kdy zde byla zřízena pozorovací hláska systému protivzdušné obrany státu. Na vrcholu dokonce měla stát vojenská věž, která byla nakonec postavena na deset kilometrů vzdáleném Velkém Zvonu. V roce 2019 se začalo s dostavbou zpola zřícené věže, vnitřní tubus byl osazen železným točitým schodištěm s roštovým ochozem a zábradlí bylo doplněno panoramatickými mapami. V září 2020 proběhlo slavnostní otevření a devítimetrová věž byla předána turistické veřejnosti.
Nádherný kruhový výhled z otevřeného ochozu ve výšce 5 metrů vůči přístupovému terénu je možný po ořezu špiček listnatých stromů a po opadání listí (vrcholky Českého lesa od Přimdy, Havranu, V. Zvonu, Lysé a přes hřeben Haltravy až po Čerchov, na Šumavě pak dvojvrcholek Ostrého a Velký a Malý Javor, Slavkovský les, Brdy, Radeč).
Vrchol Herštejna je propojen červeně značenou Baarovo cestou od východu z Vranovského sedla na silnici Mnichov – Nemanice (pro cyklisty absolutně nesjízdná 1,2 km dlouhá kamenitá pěšina plná kořenů a kamenů) po rozcestí Liščí domky na silnici Pivoň – Závist (2,8 km dlouhá vozová balvanitá cesta). Částečně sjízdná cesta odbočuje před levotočivou serpentinou na půli cesty mezi Vranovem a Vranovským sedlem. Široká vozová cesta vede 400 metrů rovně prudkým stoupáním k prostranství na deponii dřeva. Zde se ale musí pohodlná cesta opustit a pokračuje se 200 metrů kolmo do strmého kopce s množstvím kamenů a také vyjetých kolejí po stahování klád a stružek od vody na rozcestí, kde se pokračuje stále rovně a po dalších 350 metrech se dojede na Baarovu cestu. Ta už nás spolehlivě dovede po půl kilometru na prostranství pod hradem. Cesta je ale rovněž plná velkých kamenů a ne vždy se podaří najít tu správnou stopu. Těsně pod rozcestím je navíc docela solidní stometrový stoupák. Tady už si klidně můžete svoje kolo ustájit a závěrečných 200 metrů ke věži dojít pěšky, protože kolo by vám na strmé pěšině a po schodech pouze překáželo.
Na horském kole sjízdné velice obtížně.
Oficiální web rozhledny můžete najít zde.
