Masivní čtyřboká gotická brána, jeden ze symbolů Prahy, vznikla roku 1475 poté, co nahradila již nepotřebnou Bránu sv. Ambrože. Její původní název zněl Nová brána. V 18. století v jejích útrobách nacházelo skladiště střelného prachu a od té doby jí tento název zůstal až do dnešních dnů. Při pruském obléhání města v roce 1757 značně utrpěla střelbou, takže z ní byla odstraněna veškerá výzdoba. Během několika rekonstrukcí byla dokonce vybavena hodinami, které ale dlouho nevydržely. Dostavěna do dnešní výšky 65 metrů v pseudogotickém stylu byla ovšem až koncem 19. století.
Najdeme ji necelých sto metrů jižně od náměstí Republiky na rozhraní ulic Na Příkopě, Hybernské a Celetné, dvě stě metrů od tramvajové zastávky Náměstí Republiky. Projdeme-li branou, dostaneme se na začátek tzv. Královské cesty, která Celetnou ulicí pokračuje až na Pražský hrad.
Kruhový výhled z částečně krytého ochozu ve výšce 44 metrů (všechny význačné pražské památky a věže – Obecní dům, divadlo Hybernia, budova ČNB, secesní Fantova budova Hlavního nádraží, Vítkov, Hradčany, Petřín, Strahovský klášter, Národní muzeum a Národní divadlo, Vyšehrad, výškové budovy na Pankráci, Letenská pláň, Žižkovská televizní věž, Jindřišská a Novomlýnská vodárenská věž, dvě mostecké věže, Staroměstská radnice, Klementinum, Týnský chrám, chrám sv. Mikuláše).
Prašná brána leží uprostřed husté zástavby na rovině a například od Masarykova nádraží se k ní dostaneme po čtyřech stech metrech Hybernskou ulicí, od Hlavního nádraží trasa měří necelý kilometr a vede ulicí Jeruzalémskou, kolem Jindřišské věže do ulice Senovážné.
Suvenýry v pokladně v přízemí věže.
